František HATLÁK - řídící učitel

31. března 1873 narozen v Maršovicích (okres Benešov)
1887 - 1893 učitelský ústav v Soběslavi – zakončenou zkouškou dospělosti
11. 11. 1895 složil učitelskou zkoušku způsobilosti v Praze
1896 – 1899 podučitelem ve Vestci, pak ve Všejanech (okres Mladá Boleslav)
od 1. 10. 1899 učitelem v Ratenicích
od 8. 1. 1904 jako definitivní učitel první třídy v Ratenicích
od roku 1919 jako řídicí učitel v Ratenicích
31. 3. 1932 ukončení učitelské kariéry na ratenické škole a odchod do penze
11. června 1943 zemřel v Řečanech nad Labem

Pro naši obec byl František Hatlák buditelem v pravém slova smyslu. Zasloužil se o kulturní povznesení obce a její vzdělanosti. Stál při zrodu ratenské knihovny pro občany a organizačně ji zabezpečoval. Za své zásluhy o rozkvět obce byl obecním zastupitelstvem jmenován čestným občanem obce.

   Josef HLAVÁČ - evangelický kazatel

11.2.1917 narozen v Ratenicích – č.p. 8
1940 – 1941 vikář sboru Církve českobratrské evangelické v Jilemnici
1942 – 1952 farář sboru Církve českobratrské evangelické v Brně - Husovicích
1952 – asi 1962 farář sboru Církve českobratrské evangelické v Olomouci
asi od 1962 náměstek synodního seniora Církve českobratrské evangelické v Praze
6.6.1989 zemřel

   Antonín HOFFMANN - sbormistr a hudební skladatel

3. 3. 1888 narozen v Ratenicích čp. 59
1902–1908 studium na konzervatoři v Praze – varhanický obor (na studiích finančně podporován starším bratrem Karlem Hoffmannem). Jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Stecker. 
1909–1910 vojenská služba – dirigentem v rakousko-uherské armádě v Prešově, později šikovatel přidělený k hudbě královské uherské zeměbrany č. 21 ve městě Kluž v tehdejším Uhersku (rumunský název města: Cluj – Napoca)
1910–1914 violista, korepetitor a dirigent opery v divadle v Kluži
od 1914 (1. srpna) jmenován ředitelem kůru chrámu sv. Jiljí v Nymburce (pár týdnů po nástupu dostává povolávací rozkaz do armády)
1914–1918 voják rakousko-uherské armády na frontách první světové války
1918–1920 sbormistrem nymburského pěveckého sboru Hlahol Nymburk (tj. v mezidobí po odchodu Berga do příchodu dirigentky Anny Polmanové-Preclíkové)
od roku 1924 až do smrti ředitelem kůru nově vybudovaného nymburského krematoria
20.–40. léta – sbormistrem těchto pěveckých spolků:

Dalibor v Lysé nad Labem, Smetana v Sadské a Hlaholu v Poděbradech,

od roku 193X do počátku 2. světové války spolupracoval s nymburskou tělocvičnou jednotou Sokol

od roku 1940 dirigentem orchestru divadelního spolku Hálek v Nymburce (pod Hoffmannovým vedením byly nastudovány zpěvohry a operety Polská krev, Fidlovačka, Rose Mary, Veselá vdova a Perly paní Serafínky)
v 50. letech dirigentem hudebního souboru nymburských dílen Československých drah (ČSD)

31. srpna 1958 zemřel ve věku 70 let v nemocnici v Nymburce, pohřben na hřbitově v rodných Ratenicích

Antonín Hoffmann byl jednou z nejvýznamnějších postav v oblasti kultury ve středních Čechách v první polovině dvacátého století. Vychoval mnoho žáků. mezi jeho nejvýznamnější patřil Jan Seidel, pozdější hudební skladatel a šéf opery Národního divadla v Praze.

Ze skladatelského odkazu Antonína Hoffmanna jsou pozoruhodné především mužské a smíšené sbory. Dle pamětníka Jana Paula měl v roce 1955 A. Hoffmann zapsáno celkem 98 skladeb. Dochované skladby jsou naskenovány níže. Antonín Hoffmann byl synem Františka Hoffmanna a bratrem Josefa, Tomáše a Karla Hoffmannových - o jejich aktivním působení na poli hudebním se lze dočíst níže.

fotografie:

1		Antonín Hoffmann na konci 30. let. Převzato z článku Jana Paulů k 100. výročí narození Antonína Hoffmanna v Nymburských novinách.	2		Antonín Hoffmann z programu z roku 1944 vydaného k 30. výročí jeho činnosti při chrámu sv. Jiljí v Nymburce.
3		Antonín Hoffmann z programu z roku 1955 vydaného k uvedení jeho operety Konec Dona Juana

dokumenty:

1		Černušák Gracian a kol.: Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební nakladatelství, Praha 1963 - záznam o Antonínu Hoffmannovi	2		1908: Výtah z protokolu valné hromady Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách za rok 1908 vydané 28.4.1909. Mezi absolventy Pražské konzervatoře - obor varhany - je jmenován Antonín Hoffmann. Jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Stecker. Zdroj: Archiv Pražské konzervatoře.
3		1943: referát z Poděbradských novin č. 32 z 5. srpna 1943 z Polabského hudebního festivalu, jež dirigoval A. Hoffmann při výstupech pěveckého a hudebního spolku Hlahol v Poděbradech, zpěváckého spolku Dalibor z Lysé nad Labem, Oratorního sdružení z Nymburka a Orchestrálního sdružení divadelního spolku Hálek z Nymburka - autor: Dr. Rolíček	4		1944: program k 30. výročí umělecké činnosti Antonína Hoffmanna ve funkci ředitele kůru kostela sv. Jiljí v Nymburce
5		1944: poděkování k 30. výročí umělecké činnosti Antonína Hoffmanna ve funkci dirigenta pěveckého a hudebního spolku Hlahol v Poděbradech	6		1955: program k operetě Antonína Hoffmanna - autor: Jan Paulů
7		1958: Koncept smuteční řeči při pohřbu Antonína Hoffmanna v Ratenicích - autor: Florián	8		1988: článek Nymburských novin o 100. výročí narození Antonína Hoffmanna - autor: Jan Paulů
9		Antonín Hoffmann: Difusa (op. 1 – rok neručen) – pro 3 ženské hlasy a varhany	10		Antonín Hoffmann: Chudičkou vískou (op. 8 – rok neručen) – pro 4 ženské hlasy a varhany
11		Antonín Hoffmann: Modlitba Bože otců mých (op. neurčen – rok 1918). Píseň pro nižší hlas s doprovodem varhan.	12		Antonín Hoffmann: Vánoční ukolébavka (op. neurčen – rok 1918). Z nordické písně beze slov upravil a textem opatřil Antonín Hoffmann. Píseň pro vyšší hlas, varhany a smyčcový kvintet.
13		Antonín Hoffmann: Přání. (op. neurčen – rok 1919). Svatební píseň věnovaná sl. Máně Kuličové v upomínku na její svatbu v Nymburce dne 5. 7. 1919 s panem .... Píseň pro hlas s doprovodem varhan – 1. verze pro nižší hlas, 2. verze pro vyšší hlas.	14		Antonín Hoffmann: Stála Matka (opus neurčen – z roku 1922). Velikonoční píseň pro sólový alt, s doprovodem violy, 2 violoncell a varhan.
15		Antonín Hoffmann: Je těžko někdy žitím jít. (op. neurčen – rok 1930). Píseň věnovaná Blaženě Šmídové napsaná na slova Bohdana Orta pro soprán, housle a varhany.	16		Antonín Hoffmann: Různosti (op. neurčen – z roku 1934) - klavírní doprovod k sokolským cvičením. Zdroj: České muzeum hudby
17		Antonín Hoffmann: Cvičení čtveřic (op. neurčen – z roku 1935) – klavírní doprovod k sokolským cvičením. Zdroj: České muzeum hudby	18		Antonín Hoffmann: Skupinová cvičení (op. neurčen – z roku 1935) – klavírní doprovod k sokolským cvičením. Zdroj: České muzeum hudby
19		Antonín Hoffmann: Cvičení žen na kladinách (op. neurčen – z roku 1935) – klavírní doprovod k sokolským cvičením.	20		Antonín Hoffmann: Všik (op. neurčen – z roku 1935). Sokolský pochod na slova v Kořínka. Verze v F dur pro jednohlas s doprovodem klavíru.
21		Antonín Hoffmann: Všik (op. neurčen – z roku 1935). Sokolský pochod na slova v Kořínka. Verze v D dur pro mužský sbor.	22		Antonín Hoffmann: Jen jednu krásnou zemi znám. (op. neurčen – rok 1940). Tango - taneční píseň pro klavír nebo pro smyčce, žestě a harmonium.
23		Antonín Hoffmann: Vánoční pastorela - Hleď Jezulátko (op. neurčen – rok 1941). Vánoční píseň pro alt sólo, ženský a smíšený sbor s doprovodem varhan.	24		Antonín Hoffmann: Air. (op. neurčen – rok 1943). Píseň pro nižší hlas a klavír.
25		Antonín Hoffmann: Rodnému kraji (op. neurčen - z roku 1944) - pro 4 ženské hlasy a varhany	26		Antonín Hoffmann: Salve – pro mužský sbor (rok vzniku ani opus neoznačen)
27		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem varhan.	28		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru - 1. část partitury
29		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru - 2. část partitury	30		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru/varhan - jednotlivé party sboru
31		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru/varhan - jednotlivé party smyčců	32		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru/varhan - jednotlivé party hoboje, klarinetů a fagotu
33		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru/varhan - jednotlivé party trubek, lesních rohů, pozounů a tuby	34		Antonín Hoffmann: Missa de Beata Maria (opus 43 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem orchestru a varhan - part varhan
35		Záznamy o uvádění skladby Missa de Beata Maria v letech 1944 a 1945. Zajímavostí je, že skladba byla uvedena v Nymburce již 6. 5. 1945 k "1. dni ČSR" - tzn. k oslavě ukončení 2. světové války	36		Antonín Hoffmann: Mše pro 5. neděli po Velikonocích (Graduale - op. 45, Offerorium - op. 46, Communio - op. 47 a Introit - op. 48 – rok 1944). Graduale a Offertorium pro ženský sbor, Communio a Introit pro mužský sbor. Partitura.
37		Antonín Hoffmann: Mše pro 5. neděli po Velikonocích (Graduale - op. 45, Offerorium - op. 46, Communio - op. 47 a Introit - op. 48 – rok 1944). Graduale a Offertorium pro ženský sbor, Communio a Introit pro mužský sbor. Party sboru.	38		Antonín Hoffmann: Pangue linqua. (op. 49 – rok 1944). Církevní skladba pro sólový soprán a smíšený sbor.
39		Antonín Hoffmann: Missa festiva (opus 50 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem varhan. Poprvé uvedeno 15. 7. 1945.	40		Antonín Hoffmann: Missa festiva (opus 50 - z roku 1944). Mše pro smíšený sbor s doprovodem varhan - party sboru. Poprvé uvedeno 15. 7. 1945.
41		Antonín Hoffmann: Cvičení žactva (op. neurčen – z roku 1946) – klavírní doprovod k sokolským cvičením.	42		Antonín Hoffmann: Štědrý večer. (op. neurčen – rok 1946). Pastorale pro sólové housle s doprovodem klavíru. Věnováno v upomínku panu tajemníkovi Jindřichu Doubravovi a jeho dcerušce Ilce.
43		Antonín Hoffmann: Largo. (op. neurčen – rok 1947). Verze pro varhany	44		Antonín Hoffmann: Largo. (op. neurčen – rok 1947). Verze pro 4 pozouny
45		Antonín Hoffmann: Vlaj duše svatý (op. neurčen – rok 1949). Píseň na slova Jana Kárníka pro vyššíí hlas s doprovodem varhan.	46		Antonín Hoffmann: Maři Magdalena - 1. věta. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata 4.1.1949). Kantáta pro sóla a smíšený sbor s doprovodem varhan.
47		Antonín Hoffmann: Maři Magdalena - 2. věta. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata 4.1.1949). Kantáta pro sóla a smíšený sbor s doprovodem varhan.	48		Antonín Hoffmann: Maři Magdalena - 3. věta. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata 4.1.1949). Kantáta pro sóla a smíšený sbor s doprovodem varhan.
49		Antonín Hoffmann: Maři Magdalena. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata 4.1.1949). Kantáta pro sóla a smíšený sbor s doprovodem varhan. Sólové party	50		Antonín Hoffmann: Maři Magdalena. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata 4.1.1949). Kantáta pro sóla a smíšený sbor s doprovodem varhan. Sborové party
51		Antonín Hoffmann: Princezna Pampeliška. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata v nymburské nemocnici 18.1.1950). Zhudebněná pohádka pro hlasy a orchestr. Klavírní výtah	52		Antonín Hoffmann: Princezna Pampeliška. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata v nymburské nemocnici 18.1.1950). Zhudebněná pohádka pro hlasy a orchestr. Partitura
53		Antonín Hoffmann: Princezna Pampeliška. (op. neurčen – rok neurčen - skica skladby započata v nymburské nemocnici 18.1.1950). Zhudebněná pohádka pro hlasy a orchestr. Party orchestru	54		Antonín Hoffmann: Za moře jsi neodešla (op. neurčen – z roku 1950) - pro smíšený sbor
55		Antonín Hoffmann: Nymburáci AHOJ! (op. neurčen – rok 1950). Pochod. Verze pro klavír	56		Antonín Hoffmann: Nymburáci AHOJ! (op. neurčen – rok 1950). Pochod. Verze pro orchestr - partitura.
57		Antonín Hoffmann: Nymburáci AHOJ! (op. neurčen – rok 1950). Pochod. Verze pro orchestr - party instrumentů.	58		Antonín Hoffmann: Srdce mého žal i tíseň (op. neurčen – z roku 1951). Ukolébavka pro vyšší hlas s doprovodem klavíru. Věnováno památce ženy Máni. Na vlastní text autora.
59		Antonín Hoffmann: Modlitba Díky Tobě mocný Bože (op. 78, – rok neurčen). Píseň na slova Emericha Mazala pro střední hlas s doprovodem varhan.	60		Antonín Hoffmann: Stesk. (op. 79 – rok 1951). Píseň pro klavír. Věnováno paní učitelce Věnce Zemanové.
61		Antonín Hoffmann: Srdce mého žal. (op. neurčen – rok 1951). Ukolébavka. Věnováno zemřelé ženě Máně. Text vlastní.	62		Antonín Hoffmann: Hvězdičkou jsi bylo naší (op. neurčen – z roku 1953). Ukolébavka pro střední hlas s doprovodem klavíru.
63		Antonín Hoffmann: Je proti nám, kdo není s námi (op. neurčen – z roku 1957). Pochod na slova básně J. V. Sládka. Verze pro mužský, ženský nebo dětský sbor.	64		Antonín Hoffmann: Adagio. (op. neurčen – rok neurčen). Skladba pro klavír.
65		Antonín Hoffmann: Ať! (op. neurčen – rok neurčen). Polka - taneční píseň pro klavír.	66		Antonín Hoffmann: Co svět světem je (op. neurčen – rok neurčen). Pochodová píseň se slovy s doprovodem klavíru.
67		Antonín Hoffmann: Halý dítě. (op. neurčen – rok neurčen). Soubor ukolébavek.	68		Antonín Hoffmann: Chorál sv. Vojtěcha. (op. neurčen – rok neurčen). Slavnostní fanfára pro žesťový kvartet (trubka F - 1 a 2, pozoun 1 a 2)
69		Antonín Hoffmann: Choulostivá. (op. neurčen – rok neurčen). Mazurka - taneční píseň pro klavír.	70		Antonín Hoffmann: Chovejte mne má matičko. (op. neurčen – rok neurčen). Skladba pro klavír. Věnováno žačce Marii Danzerové.
71		Antonín Hoffmann: Ilčin valčík. (op. neurčen – rok neurčen). Valčík pro klavír. Věnováno gymnasistce Ilce Doubravové v Sadské.	72		Antonín Hoffmann: Lovecká. (op. neurčen – rok neurčen). Píseň pro mužský sbor na slova E. Mazala.
73		Antonín Hoffmann: Smím prosit. (op. 54 – rok neurčen). Tango - taneční píseň pro klavír.	74		Antonín Hoffmann: Sokole bdi. (op. neurčen – rok neurčen). Skica sokolského pochodu se slovy.
75		Antonín Hoffmann: Spala bych spala. (op. neurčen – rok neurčen). Ukolébavka.	76		Antonín Hoffmann: Svatební sbor (op. neurčen – rok neurčen). Pro sóĺový tenor a smíšený sbor a capella.
77		Antonín Hoffmann: Svéhlavá. (op. neurčen – rok neurčen). Polka - taneční píseň pro klavír.	78		Antonín Hoffmann: Tovarišč Martin. (op. neurčen – rok neurčen). Píseň pro klavír beze slov.
79		Antonín Hoffmann: Velká Tvá láska. (op. neurčen – rok neurčen). Vánoční píseň pro soprán s doprovodem varhan.	80		Antonín Hoffmann: Ženci už jdou. (op. neurčen – rok neurčen). Mužský sbor pro divadelní hru Dům doni Bernardy od Frederica Garcia Lorky.
81		Régi noták. Staré písně - upravil Antonín Hoffmann

   HOFFMANNOVI - rodina muzikantů

Málokterá malá obec na světě se může pochlubit hned 4 hudebními skladateli, bratry pocházející z jedné rodiny! V roce 2012 došlo zcela k náhodnému objevu. V Československém hudebním slovníku profesora Graciana Černušáka a kol. z roku 1963 se kromě jména Antonín Hoffmann objevují jména František, Josef, Tomáš a Karel Hoffmannovi - všichni z nich jsou spřízněni s naší obce Ratenice a všichni jsou výbornými hudebníky nebo dokonce hudebními skladateli!

V této stránce postupně naleznete vše, co se nám podaří nalézt k otci hudebnického rodu Hoffmannů - Františku Hoffmannovi a dále k jeho 4 synům - Josefovi, Tomášovi, Karlovi a nejmladšímu Antonínovi. Hudebně "nejplodnějšímu" synu Antonínovi je věnována samostatná sekce - viz výše.

František HOFFMANN - otec hudebnického rodu Hoffmannů z Ratenic

9. 8. 1835 narozen v obci Losiny čp. 7 u Uhlířských Janovic (okres Kutná Hora)

- získává základní hudební vzdělání od svého otce (s nějvětší pravděpodobností učitele tehdy působícího právě na škole v Losinách čp. 7)

- vstupuje k vojenské hudbě, kde se učí hře na klarinet a basovou křídlovku

- slouží ve funkci zástupce kapitána (plukovní bubeník) u 22. pluku sloužil také v italských městech Miláno, Padova či Verona

12.1.1869 - ve svých 33 letech se žení v ratenickém kostele s Marií Šulákovou (nar. 22.12.1847 v Ratenicích čp. 59 - zemř. 5.4.1935 v Ratenicích čp. 155 u své dcery Aloisie Nykodýmové), se kterou měli celkem 8 dětí

1.4.1873 se rodí 1. dítě - syn Josef, který se v dospělosti stává hudebníkem a hudebním skladatelem (viz nížě samostaný článek)

3.5.1874 se rodí 2. dítě - dcera Barbora, v dospělosti provdána za Františka Vozába, koláře z Ratenic čp. 133, oddáni 3.11.1899, Barborá umírá ve věku 48 let dne 28.9.1922 ve svém rodném domě

4.5.1875 se rodí 3. dítě - syn Tomáš, který se v dospělosti stává hudebníkem a hudebním skladatelem (viz nížě samostaný článek)

4.4.1879 se rodí 4. dítě - dcera Marie, která umírá svobodná a bezdětná ve věku 26 let dne 5.2.1906

1881 - ustaven kapelníkem a ředitelem kůru v Ratenicích tehdejším ratenickým farářem P. Smělým, tuto funkci vykonával až do své smrti

30.1.1883 se rodí 5. dítě - syn Karel, který se v dospělosti stává hudebníkem a hudebním skladatelem (viz nížě samostaný článek)

8.5.1884 se rodí 6. dítě - dcera Aloisie, v dospělosti provdána za Františka Nykodýma, domkáře z Ratenic čp. 155, oddáni 1.5.1907, Aloisie umírá ve věku 62 let dne 15.2.1947

1886 se rodí 7. dítě - syn Václav, který umírá svobodný a bezdětný ve věku 24 let dne 25.10.1910

3.3.1888 se rodí 8. dítě - syn Antonín, který se v dospělosti stává hudebníkem a hudebním skladatelem (viz výše samostaný článek)

- provozuje dechovou kapelu, která účinkuje v širokém okolí a vystupovala společně s Kmochovou

6. 5. 1916 umírá ve věku 80 let v Ratenicích čp. 59

Josef HOFFMANN

1.4.1873 narozen v Ratenicích čp. 59

- získává základní hudební vzdělání od svého otce

1898-1900 - studium na konzervatoři v Praze - obor varhany - jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Knittl

- krátce slouží u vojenské hudby

- ředitel kůru a kapelník v kostele Nejsvětější Trojice v Dobřichově, kde vede kapelu a provádí vokálně orch. díla

- ředitel kůru a kapelník v kostele sv. Jakuba Většího v Chotěboři

- kapelník Týr je jeho žákem

- pracuje v Cyrilské jednotě

- pracuje v Jednotě hudebních stavů

6.4.1915 umírá ve věku 42 let ve Velimi

Tomáš HOFFMANN

4.5.1875 narozen v Ratenicích čp. 59

- získává základní hudební vzdělání od svého otce

1889-1891 - studium na Varhanické škole v Praze (v roce 1890 sloučena s Pražskou konzervatoří) - obor varhany - jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Knittl

- slouží u 28. pluku v Tridentu

1898-1907 - vede pěvecký spolek Hlahol v Poděbradech

1898-1909 - ředitelem kůru v Poděbradech

4.12.1909 umírá ve věku 34 let v Poděbradech

Karel HOFFMANN

30.1.1883 narozen v Ratenicích čp. 59

- získává základní hudební vzdělání od svého bratra a u Jana Jandery

1899-1903 - studium na na učitelské ústavu v Kutné Hoře

1903-1906 - učitel a ředitel kůru v zámeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie Loučeni

1906-1941 - učitel a ředitel kůru v kostele sv. Bartoloměje Kostomlatech nad Labem

17.3.1960 umírá ve věku 77 let v Sebuzíně - Ústí nad Labem

dokumenty:

1		Černušák Gracian a kol.: Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební nakladatelství, Praha 1963 - záznam o Františku Hoffmannovi	2		Černušák Gracian a kol.: Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební nakladatelství, Praha 1963 - záznam o Josefu Hoffmannovi
3		Černušák Gracian a kol.: Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební nakladatelství, Praha 1963 - záznam o Tomáši Hoffmannovi	4		Černušák Gracian a kol.: Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební nakladatelství, Praha 1963 - záznam o Karlu Hoffmannovi
5		1891: Výtah z protokolu valné hromady Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách za rok 1891 vydané 13.3.1892. Tomáš Hoffmann byl tehdy absolventem Varhanické školy/Pražské konzervatoře - konkrétní jména absolventů se v tomto roce neuváděla. Jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Knittl. Zdroj: Archiv Pražské konzervatoře.	6		Tomáš Hoffmann: Ave Maria. (op. neurčen – z roku 1894) - skladba pro sólový alt s doprovodem varhan a obligátními houslemi, violou, kontrabasem, flétnou a hobojem. Zdroj: České muzeum hudby
7		Tomáš Hoffmann: Nemůž pravdou býti, že jste umřela (opus neurčen - z roku 1904). Pohřební píseň pro soprán a alt s doprovodem varhan na slova Stanislava Cilijáka.	8		Tomáš Hoffmann: Pevná víra ve vzkříšení (opus neurčen - nedatováno). Pohřební píseň pro sólový hlas (verze pro alt) s doprovodem varhan.
9		Tomáš Hoffmann: Pevná víra ve vzkříšení (opus neurčen - nedatováno). Pohřební píseň pro sólový hlas (verze pro soprán) s doprovodem varhan.	10		1900: Výtah z protokolu valné hromady Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách za rok 1900 vydané 18.5.1901. Mezi absolventy Pražské konzervatoře - obor varhany - je jmenován Josef Hoffmann. Jeho profesorem byl Josef Klička nebo Karel Knittl. Zdroj: Archiv Pražské konzervatoře.
11		1900: Seznam žáků varhanického oddělení Pražské konzervatoře s uvedením jména Josef Hoffmann s poznámkou o absolutoriu. Zdroj: Archiv Pražské konzervatoře.	12		Karel Hoffmann: Rytmická rej (op. neurčen – z roku 1931) - klavírní doprovod k sokolským cvičením. Zdroj: České muzeum hudby
13		Karel Hoffmann: Loučení. (op. neurčen – z roku 1935) - skladba pro mužský sbor na slova R. Tagoreho. Zdroj: České muzeum hudby

   Eduard JAKSCH - řídící učitel

18. prosince 1898 narozen v Březnici u Příbrami
o jeho studiích a působení v mládí se nedochovaly žádné záznamy ani vzpomínky
září 1939 – srpen 1945 učitelem v Sokolči
září 1945 – srpen 1946 prvním poválečným českým učitelem ve Vikýřovicích na Šumpersku
září 1946 – srpen 1959 ředitelem a správcem Základní školy v Ratenicích
prosince 1947 – srpen 1978 knihovníkem v ratenické knihovně
od září 1959 v penzi v Ratenicích
10. srpna 1983 zemřel v Ratenicích, pochován je v Poděbradech

Pamětníci na něj vzpomínají jako na vzorného, obětavého a skromného učitele. Nejvíc svého volného času věnoval knihovně a zušlechtění občanů skrz knihu. Knihovníkem byl od od roku 1947 do 1978. Dbal na nákup odborných knih a časopisů se zemědělskou tematikou. Čtenáře získával roznášením knih po obci a diskuzemi. Známý je i svými malovanými obrázky s motivy obce, přírody či portréty, které je možné nalézt v nejedné ratenické domácnosti.
O místní kulturu se přičinil také vedením pěveckého sboru. Bydlel v učitelských bytech v čp. 49. Poslední rozloučení s panem řídícím bylo otištěno v Ratenickém zpravodaji.

Za své zásluhy o vzdělanostní rozvoj obyvatel Ratenic byl obecním zastupitelstvem v roce 2010 jmenován čestným občanem obce.

   ThDr. Jaroslav KULAČ - teolog a spisovatel

29. 5. 1887 narozen v Ratenicích
1908 – 1912 studující na Nepomucenu v Římě
24. 2. 1912 vysvěcen na kněze v Římě
1. 9. 1912 – 9. 10. 1916 kaplan v Kolíně
10. 10. 1916 – 31. 8. 1919 v aktivní vojenské službě, ke konci války v zajetí
1. 9. 1919 – 26. 2. 1929 kaplan v Kolíně
r. 1928 – nostrifikace římského doktorátu z teologie
26. 2. 1929 – 1. 7. 1929 administrátor farnosti Kolín
1. 7. 1929 – 31. 1. 1939 děkan Kolín
6. 11. 1932 sídelní kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
1. 2. 1933 jmenován skutečným konsistorním radou a členem Ekonomické rady pro správu veškerého církevního majetku pražské arcidiecéze
r. 1933 arcidiecézní ředitel Misijního svazu duchovenstva v Praze
r. 1934 prosynodální soudce, ustanoven také jako zkoušející vyšší exegeze Starého a Nového Zákona a semitských řečí při zkouškách pražských bohoslovců
r. 1936 ordinariátní komisař při reálném gymnáziu v Českém Brodě a při reálném gymnáziu v Kolíně
1. 2. 1939 vikář vikariátu Líbeznice
r. 1939 pověřený správou majetku Malého semináře v Praze
r. 1939 – 15. 11. 1946 kancléř kurie
23. 2. 1948 prosynodální soudce na církevním soudu Arcibiskupství pražského
18. – 19. 7. 1950 při zákroku policie byl v Arcibiskupském paláci zatčen spolu s ostatními kněžími jako podezřelý z „protistátní činnosti“ a uvězněn
27. 11. 1950 zahájen komunistický státní soud monstrproces J. Kulače spolu se Stanislavem Zelou, Janem Opaskem, Stanislavem Jarolímkem, Josefem Čihákem, Otakarem Švecem, Antonínem Mandlem, Janem Boukalem a Václavem Mrtvým
2. 12. 1950 vynesen rozsudek, odsouzen na 17 let vězení nepodmíněně, vězněn na Mírově
1. 8. 1960 sekretář vikariátu Kolín, kněz ve výslužbě až do smrti
25. 8. 1970 zemřel v Šestajovicích, pohřben v rodných Ratenicích

Knihy a publikace:

Krádež v rychlíku, divadelní hra pro mládež (k 5. výročí založení Československa), 1. Vyd. Kolín vlastním nákladem, květen 1923
Průvodce Římem, 1. vyd. Praha 1925, 2. vyd. Tiskárna A. Hanuše Kolín 1931
Kostel sv. Petra na Poříčí v Praze, Praha 1940.
Květen v Lurdech I., II.
Květen ve Fatimě, Kotrba 1946

Zajímavosti:

V Okresním archivu v Kolíně, rok 1929, oprava sochy sv. Jana Nepomuckého, osobní záznam děkana Kulače:

„Rozbita byla i kamenná socha sv. Jana Nepomuckého u silnice k Veltrubům vedoucí. Na 16. května dávala ruka zbožné paní Marie Radimské každoročně věnec na zneuctěnou sochu patrona zpovědního tajemství. Ze sbírek konaných v Hradišťku, Veltrubech, Kolíně-Zálabí a v Sendražicích dal jsem rovněž v jubilejním roce svatořečení sv. Jana (200 let) 1929 sochu opraviti, udělati novou hlavu, neboť stará původní nebyla nalezena a za nový betonový základ, podstavec a postavení kompletní sochy zaplatil jsem panu Šašmovi 2.500 Kč. I na sochu P. Marie a celé sousoší na náměstí chtěli zuřivci sáhnouti a ji ne-li zničit, alespoň odstranit někam na periferii do kouta. Podařilo se ji však zachovat a rovněž v roce 1929 opravit a novým řetězovým zábradlím opatřit.“

V roce 1931 daroval zvon na kapličku v Nových Mitrovicích, do myslivny v sousední obci Planiny chodíval často na dovolenou.

Byl velkým horlitelem stavby kostela sv. Anežky v Praze na Spořilově, který osobně místo biskupa vysvětil 27. října 1935.

fotografie:

1

ThDr. Jaroslav KULAČ - ve funkci sídelního kanovníka Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (30. léta 20. století)

2

ThDr. Jaroslav KULAČ - portrét (přibližně 40. léta 20. století)

   Padlí rateničtí legioáři

1. Bureš Václav, 26. 2. 1894, voj. R.
2. Bureš Václav, 3. 3. 1883, + 1960, dělník, It.
3. Doktor Rudolf, 18. 10. 1897, voj. R.
4. Horáček Josef, 7. 3. 1895, voj. R.
5. Hovorka Alois, 6. 4. 1899, voják stř. It.
6. Hubený Václav, 24. 11. 1882, horník, voj. R.
7. Chrastý Josef, 10. 10. 1882, voj. R.
8. Jančík František, 24. 2. 1882, voj. R.
9. Kamínek František, 11. 4. 1897, + 21. 5. 1918 Čeljabinsk, voj. R.
10. Klouda Václav, 2. 4. 1894, + 23. 1. 1980, pokrývač, voj. R.
11. Koláčný Oldřich, 6. 12. 1892, voj. R.
12. Moucha Josef, 11, 11, 1894 (10. 11.), voj. R.
13. Petr Jaroslav, 31. 8. 1891, voj. R.
14. Piller Rudolf, 19. 4. 1890 (Ústí nad Labem osada Krásné Březno?), voj. R.
15. Poula Josef, 11. 5. 1877, dělník, + 1942 koncentrační tábor, voj. R.
16. Topinka František, 21. 11. 1880, voj. R.
17. Váňa Jaroslav, 24. 4. 1894, cestář (Horní Kruty osada Bohuňovice II), voj. R.
18. Zalabák Josef, 5. 12. 1887, + 19. 6. 1957, rotmistr, voj. R.

   Rateničtí Židé a jejich osud

fotografie:

1		Výběr ze Soupisu židovských rodin v Čechách r. 1793 v kraji Kouřimském	2		Na starém židovském hřbitově v Kolíně je pohřbena maminka v koncentračním táboře zavražděné Berty Lustigové, Antonie Krausová, rozená Košeráková z čp. 63. (zemřela v roce 1885).
3		Lustig Josef (ročník 1887), manželka Lustigová Anna, rozená Garbus (ročník 1888) a syn Lustig Bohuslav (ročník 1907): záznam z digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Národní archiv. Policejní ředitelství 1. konskripce. Karton 359, obraz 602. Přihlášeni roku 1914. www: digi.nacr.cz	4		27.10.2012: Autor a realizátor kamenů zmizelých (tzv. Stolpersteinů) pan Gunter Demnig při instalaci v Ratenicích.
5		27.10.2012: Kameny zmizelých (tzv. Stolpersteine) věnované Lustigovým z Ratenic, před domem čp. 9	6		28.10.2012: Ze vzpomínkového setkání u příležitosti 70. výročí deportace ratenických Židů do koncentračních táborů. Přednáší Ladislav a Miroslava Jouzovi z Regionálního muzea v Kolíně.
7		28.10.2012: Ze vzpomínkového setkání u příležitosti 70. výročí deportace ratenických Židů do koncentračních táborů. Přednáší evangelický kazatel Bohumil Baštecký.

   Julius NÁDVORNÍK - kněz a historik

7. 12. 1875 narozen v Ratenicích

studium v Kolíně a v Praze

1900 vysvěcen na kněze

působí jako katecheta v Mirošově a Kouřimi

1906 – jedním ze zakladatelů muzea v Kouřimi – je zvolen jednatelem kouřimské Okresní muzejní jednoty

1908–1936 katechetou a arcibiskupským notářem v Kralupech nad Vltavou

spoluzakladatel Krajinského muzea v Kralupech nad Vltavou,

shromažďoval historické poznatky o Kralupech nad Vltavou a okolních obcích, zkoumal státní i církevní archivy, jeho články byly základem pro další historické bádání

14. 1. 1942 umírá v Praze, je pohřben na Olšanech (VI, 7d, 87).

Knihy a publikace:

Cestopisné vzpomínky z cest po Itálii – pravděpodobně nikdy nevyšlo knižně,

Chvatěruby, dějiny obce – publikace dosud nedohledána

K dějinám Lobečku – publikace dosud nedohledána

Libčice nad Vltavou, dějiny obce – publikace dosud nedohledána, nalezena pouze internetová verze přepsaná J. Semiánem a tato verze je umístěna také zde v přílohách pod textem

Minice, dějiny obce – publikace dosud nedohledána

Otvovice, dějiny obce, 1. vyd., Společnost Krajinského muzea, Kralupy n. Vlt. 1936, 30 stran

Z dějin Kralup nad Vltavou, 1. vyd., Výr. zpr. čes. stát. ref. reál. gymn., Kralupy n. Vlt. 1924, 13 stran

Zajímavosti:

Neznámý pamětník vzpomíná na Julia Nádvorníka těmito slovy: "Šel životem s láskou ke svému povolání, s opravdovým pochopením, neúnavně pilný, svědomitě rozvážný, s citem pro obecné blaho..."

K dalšímu zkoumání:

Špecinger, Otakar. O historikovi a knězi Juliu Nádvorníkovi. Mělnicko, 2002, č. 3, s. 3.

dokumenty:

1

Julius Nádvorník: Libčice nad Vltavou, dějiny obce. Do internetové verze převedeno J. Semiánem.

   František ČERNÝ - malíř a grafik

7. května 1936 narozen v Ratenicích

studuje střední průmyslovou školu pro geodety a kartografy - obor kartografický kreslič

vykonává vojáka z povolání - působí jako zeměměřič v Ústí nad Labem, Praze, Brně, atd.

od roku 1964 se začíná účastnit společných výstav - zejména s opavskou uměleckou výtvarnou skupinou X a východočeskou uměleckou výtvarnou skupinou GAMA, ve kterých se stává členem

po srpnu 1968 - nucený odchod z armády

od roku 1969 žije v Opavě - působí jako projektant a pokračuje ve výtvarné činnosti - zabývá se zejména olejomalbou a grafikou, ilustruje knihy, graficky upravuje katalogy, kalendáře, almanachy a tvoří také novoročeny a exlibris. Věnuje se také tvorbě artefaktů z dřevěných a kovových prvků

10. září 2007 umírá v Opavě

Během života František (Alois) Černý uspořádal 19 samostatných výstav a účasnil se 39 společných výstav. Za své výtvarné dílo byl několikrát oceněn.

Ukázky děl Františka Černého jsou v naší Obrazárně.

Publikace:

Hledání podstaty - rok vydání 1996

Ceny a uznání:

Samostatné výstavy:

Zajímavosti:

Ač celý život výtvarně působil, neměl výtvarné vzdělání. I proto na jeho vizitkách bylo psáno: "František Černý, malíř a grafik ze záliby"

dokumenty:

1

rok 2007: Knižní značka č. 4/2007 - časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris (SSPE) - strana 25 - nekrolog Františka Černého.

   Karel ŠTELLA - teolog a pedagog

23. července 1865 narozen v Ratenicích

získává titul monsignore (Msgre.)

je kaplanem v Benešově

vykonává funkci duchovního v trestnici v Praze - Řepích

ustanoven ředitelem studentského konventu v Příbrami

1925 - 1929 rektorem Arcibiskupského semináře v Praze

kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi

21. ledna 1941 umírá ve Staré Boleslavi

Knihy a publikace:

píše a publikuje i pod různými pseudonymy: Karel Hůlek, F. X. Radoň nebo Karel Střela

-  Význam M. J. Husi

-  Protestantismus a povaha českého národa

fotografie:

1		Archiv Národního muzea: ukázka z pozůstalosti Msgre. Karla Štelly - uchovaná kázání	2		Archiv Národního muzea: ukázka z pozůstalosti Msgre. Karla Štelly - sbírka svatých obrázků
3		Archiv Národního muzea: ukázka z pozůstalosti Msgre. Karla Štelly - sbírka svatých obrázků