Historie šlechtického rodu Štylfrýdů z Ratenic - Stillfried von Rattonitz

Kořeny tohoto německého šlechtického rodu Stillfriedů vychází z rodiny českého knížete Štojmíra z rodu Přemyslovců, který v roce 896 uprchl do Bavorska. Byl tam jmenován „hraničním knížetem“ – to znamenalo usídlit se na hranici království, vystavět tam hrad a střežit odtud království před nepřáteli. Štojmír (přejmenovaný do němčiny Stillfried) se usazuje na břehu řeky Moravy (nyní na rakouském břehu řeky Moravy nedaleko Vídně). Existuje listina z roku 1178, která tento hrad označuje za „perg Stillivridi“ (česky hrad Stillfriedův). Kolem hradu vzniká vesnice s farním kostelem sv. Jiří, která nese stejné jméno až do dnešních dnů – obec Stillfried.  V roce 1278 byla svedena v okolí obce Stillfried bitva na Moravském poli, ve které byl český král Přemysl Otakar II. zabit. Bojovníci z řad šlechticů von Stillfried bojovali na jeho straně a i jejich hrad byl značně poškozen. Všichni členové  šlechtického rodu von Stillfried tedy prchají do Čech - část se usazuje u svých příbuzných v Ratenicích, část pokračuje dále do Kladska (nyní součásti Polska za Broumovským výběžkem). Obě části rodiny však zůstávají propojeny, protože si ke jménu „Pán ze Stillfriedu“ dodávají nové jméno „Pán ze Stillfriedu a z Ratenic“. Důkazem tohoto jsou existující polské dokumenty.  Prvním je z roku 1329 – v nejstarší městské knize Vratislavi – jméno „Conradusa Stillefrita we Wroclawiu“ – ještě bez ratenického příjmení. Druhým je zápis z roku 1346 o majiteli rytířského léna (panství) Tlumaczowie/Tuntschendorf u Nové Rudy, který se jmenoval „Hermann von Rednitz“ – tzn. von Rattonitz.

 

V Ratenicích Stillfriedové založili kostel a postavili tvrz – s největší pravděpodobností se nacházela na místě dnešního domu čp. 1. V tvrzi žilo mnoho dalších generací „Pánů ze Stillfriedu a z Ratenic“. Významným členem rodu je Jiří von Stillfried-Rattonitz (často uváděný i pod německým jménem George Stillefrede), který v roce 1448 pomáhá Jiřímu   z Poděbrad dobýt hlavní město Prahu. Jiří z Poděbrad se posléze stává českým králem a odměňuje mimo jiné i Jiřího von Stillfried-Rattonitz za věrné služby králi lenním panstvím Nowa Ruda (Neurode) v Kladsku. Synové Jiřího von Stillfried-Rattonitz po roce 1472 Ratenice definitivně prodávají. Od té doby v Ratenicích nesídlil žádný šlechtický rod, a tím pádem ztrácí obec na významu.

 

Šlechtický rod von Stillfried-Rattonitz byl v roce 1499 povýšen do rytířského stavu. V  následujících stoletích se v Kladsku značně rozrostl a rozdělil do dvou větví – rakouské a prusko-slezské. Mezi nejznámější členy tohoto rodu patří např. Rudolph von Stillfried-Rattonitz (1804–1882) – vrchní ceremoniář pruského císaře a historik,  baron Raimund von Stillfried-Rathenitz (1839-1911) – první fotograf japonského císaře, jehož fotografie jsou vystavovány do dnešních dnů. Díky těmto osobnostem je jméno obce Ratenice známo ve světě – a to v podobě příjmení pánů ze Štylfýdu a z Ratenic.

dokumenty:

1

Exlibris Marietty Frein von Stillfried und Ratěnic z roku 1918

   Časová osa působení rodu Štylfrýdů v Ratenicích

1278 – příchod von Stillfriedů z družiny Přemysla Otakara II. po bitvě na Moravském poli k příbuzným do Ratenic

 

kolem 1340 – první písemná zmínka o obci Ratyenycz v Berní rule – části vsi vlastní vladykové Pešek, Ješek a Hroznata

 

1347 – Hermann von Radtonitz získává v léno rytířský statek Tłumaczowie (Tuntschendorf) v Kladsku

 

1385 – vladykové Rateničtí  Rynard , Václav a jiní z okolních obcí chtějí dosadit do Ratenic faráře Petra

 

1395 – ves vlastní Bedřich (Stilfried z Ratěnic) (†1398)

 

1396 – vysvěcen na kněze Petrold, syn Petroldův z Ratěnic

 

1409 –  ves vlastní Zdeněk (Stilfried z Ratěnic) (†1414)

 

1410 – zápis o Pertoldu z Ratenic, který za své služby dostal od Václava IV. manský statek Chudeřice

 

1414 – umírá Zdeněk z Ratenic, zůstává po něm vdova Důbrava zvaná Kačka a obhospodařuje pozůstalost

 

1448 – za pomoc při dobývání Prahy dostává Jiří von Stillfried-Rattonitz  (George Stillefrede) od Jiřího z Poděbrad lenní panství Nowa Ruda (Neurode) v Kladsku

 

1472 – synové Jiřího von Stillfried-Rattonitz prodávají svou obec Ratenice - byli posledními šlechtici, kteří měli sídlo v obci

   Novodobé kontakty šlechtického rodu s Ratenicemi

Spolu se snahou o opravu kostela svatého Jakuba v Ratenicích (od r. 2000) se váží první novodobé kontakty se šlechtickým rodem Štylfrýdů z Ratenic. Žádost o finanční výpomoc při opravách kostela nezůstala bez povšimnutí. Ba co víc, byly navázány přátelské kontakty mezi Ratenickou včelou a současným „prezidentem“ šlechtického rodu, panem Norbertem Stillfried von Rattonitz.

 

Na pozvání Ratenické včely se v rámci oslav 670. výročí první písemné zmínky o obci Ratenice v říjnu 2010 uskutečnila vůbec první návštěva pana Norberta Stillfrieda s chotí Theresií v novodobé historii. Vzácná návštěva byla přijata starostou obce Ladislavem Kratochvílem. Hraběcí pár si prohlédl výstavu historických fotografií připravenou k oslavám 670-tého výročí obce, zajímal se o plány obce do budoucna i  o všední život v obci. V rozhovoru vyzdvihl důležitost otevřené Evropy, sbližování národů i jednotlivců a naději, že i tento drobný krok poznání je dalším počinem k vzájemnému porozumění nejen mezi Čechy a Němci, ale mezi lidmi vůbec.

 

Další zajímavé informace o šlechtickém rodu Štylfrýdů z Ratenic naleznete na adrese: www.stillfried.de

   Historické putování rodu - kulturní základ budoucí spolupráce obcí

Po bitvě na Moravském poli v roce 1278 majitelé hradu a obce Stillfried uprchli před jistou smrtí právě ke svým příbuzným do Ratenic. Po nějaké době si proto šlechtická rodina von Stillfried přidala ke svému jménu i jméno nového sídla – von Stillfried-Rattonitz. V Ratenicích pak žili členové toto šlechtické rodiny po 200 let. Z Ratenic se šlechtický rod odstěhoval v roce 1472 do obce Nowa Ruda, která nyní leží na jihu Polska (Kladsko). 

 

Historická spřízněnost Ratenic s rakouskou obcí Stillfried a polskou obcí Nowa Ruda je zřejmá. Proto iniciujeme myšlenku navázat s oběma obcemi partnerskou spolupráci.  Propojením těchto historických nitek bychom vytvořili moderní středoevropský trojúhelník spolupracujících obcí. Jedním z hlavních kulturních pilířů spolupráce by bylo heslo uvedené i jako motto celého Ekomuzea Ratenice: „Pohledem do minulosti lépe pochopíme věci budoucí“. V současné době (rok 2012) je návrh partnerství ve fázi projednávání.